Státní dluh – krev kapitalismu

Tak nám vláda 27.10.2010 schválila státní rozpočet na rok 2011 se schodkem sto třicet pět miliard korun českých.Celkově se tím údajně navýší zadlužení republiky na 1 bilion čtyřistaosmdesát dvě miliardy korun.
A jako vždy, schvalování rozpočtu bylo doprovázeno klasickým panoptikálním představením, při kterém osli obviňovali voly, který z nich má na tomto stavu větší podíl odpovědnosti.Lidovecký, pardon, už vlastně TOP Šíbr Kalousek přitom zasvěceně hovořil, že to je jen taková rozcvička, protože hodlá v roce 2016 rozpočet dotáhnout k božské dokonalosti, tedy ke stavu vyrovnanosti.(Jeho věta o tom, že sklenice je buď poloplná nebo poloprázdná, ale bohužel rozhodují trendy, jistě vejde do dějin světového finančnictví)A pak pan Čistý Nečas sdělil, že reformy jsou nutné.Jako by jich za posledních dvacet let zrovna neproběhlo málo:).

Úrok jako rakovina

Lichvář a jeho úrok.To je to, o co kráčí už celá staletí.V internetových diskusích mezi takzvanými „ekonomy“ na chatech je možné se dočíst, že úrok je hnacím motorem kapitalismu a bez něj, a tedy i bez lichvářů, bychom byli hospodářsky někde ve středověku.O takovýchto „odbornících“ lze napsat jediné, jsou to slušně řečeno debilové.A zůstanou jimi až do smrti.A hned vysvětlím proč.

Zlatá pyramida

V článečku Peníze jsou naše dluhy jsme si ukázali, proč se tisknou papírové peníze.Vše je, stručně řečeno, založeno na dluhu, který vytváří subjekty v ekonomickém systému a centrální banky jim k tomu poskytují likviditu ke splácení úroku tištěním nových peněz.Proč ale vlastně padl zlatý standard?Tohle je téma, které se probírá stále s větší naléhavostí a dokonce se stalo i předmětem volební kampaně prezidentského kandidáta v USA.Myšlenka na obnovení zlatého standardu je dnes opět oprašovaná a stává se hitem internetových diskusí, ve kterých domnělí ekonomové vysvětlují, jak to bude báječné, až naše peníze budou opět kryty pravým zlatem.Samozřejmě, že se mýlí.

Peníze jsou naše dluhy

K čemu peníze vlastně sloužily a doposud slouží“?Odpověď zní, přece k tomu, aby se usnadnila směna zboží v rozvinuté společnosti, ve které už byl neudržitelný výměnný systém.Abychom si to představili, po celá staletí fungoval systém, kdy na trh přišel zemědělec, třeba s ošatkou vajec a chtěl si pořídit kus vepřového masa.Tak tu kopu vajec s řezníkem za flákotu po určitém smlouvání vyměnil v určitém kursu výhodném pro oba.Nebo vyměnil slepici za fůru dříví na zimu, košík ořechů za šátek pro manželku atd.Je zřejmé, že s rostoucí specializací a rozvojem řemesel už nešlo výměnný obchod realizovat tak snadno, a proto musela nastoupit lepší a efektivnější forma směny prostřednictvím oběživa, které by bylo akceptovatelné i jako něco hodnotného.Velmi vhodné se jevily kovy jako zlato nebo stříbro, i když jsou známé i jiné druhy komodit.Vládcové a vlády si jasně uvědomovali, že pokud budou v oběhu například zlaté mince, tak trh rychle zajistí směnné kursy a hospodářství bude vzkvétat, z čehož budou mít užitek všechny zúčastněné strany.Ovšem mělo to jeden háček.Ten se nazývá lichva, čili půjčování peněz na úrok.O co jde, ví snad už každé dítko.Půjčíte si jistý obnos – jistinu a za určitou dobu ji vrátíte a k ní navíc nějakou částku zvanou úrok, který si lichvář účtuje jako určitou formu odměny za to, že vám půjčil.Podle dnešních měřítek je vše v pořádku.Ale zdaleka není.Proč?