Lichvář a jeho úrok.To je to, o co kráčí už celá staletí.V internetových diskusích mezi takzvanými „ekonomy“ na chatech je možné se dočíst, že úrok je hnacím motorem kapitalismu a bez něj, a tedy i bez lichvářů, bychom byli hospodářsky někde ve středověku.O takovýchto „odbornících“ lze napsat jediné, jsou to slušně řečeno debilové.A zůstanou jimi až do smrti.A hned vysvětlím proč.
Zkusme si vzít nějaký jednoduchý výrobek, který lidé vyrábějí a užívají tisíce let.Třeba obyčejnou pálenou cihlu.Každý studentík z prvního ročníku střední ekonomické školy ihned spočítá, jaké náklady jsou s její výrobou spojené.Na cihlářskou hlínu, na energii potřebnou k jejímu vypálení a lidskou práci.Dejme tomu, že současná výrobní hodnota této cihly je 100 peněžních jednotek, nazvěme je třeba cihláky.Takže výroba cihly stojí například sto cihláků.Pan cihlář chce zisk a prodá ji obchodníkovi za stodvacet cihláků, který ji bude prodávat za stopadesát, přičemž si samozřejmě zakalkuloval do ceny i náklady na převoz cihel přepravcem z cihelny do skladu jeho obchodu se stavebninami.Takhle funguje obchod, proti kterému nelze nic namítnout.Ale co by se stalo, kdyby si cihlář, přepravce i obchodník půjčili peníze u lichváře? Nic strašného, jen by si polepšili, odpoví tzv. „ekonomové“.Cihlář si za úvěr pořídí novou cihelnu, přepravce výkonnější kamion, obchodník modernější halu, manipulační techniku atd.Ale je tu jedno velké ale.Všichni tři se úvěrovou smlouvou zavázali, že vrátí lichváři víc, než si od něj vypůjčili, protože splácejí nejen jistinu, ale i úrok!Což znamená, že cihlář k prodejní ceně za cihlu musí připočítat nějakou částku navíc, přepravce za 1 kilometr připočte něco navíc a totéž musí udělat s pultovou cenou i obchodník.Najednou nebude konečná tržní cena za cihlu 150 cihláků, ale třeba 200 cihláků!.Její výše bude záviset jen na tom, jak vysoký byl úrok.V konečném důsledku tu máme skutečnost, že cena za cihlu musí být vždy vyšší, než by byla v normálním tržním prostředí!Je tedy silně zdeformovaná stejným způsobem, jako ji dokázali deformovat bolševici.
Někdo může namítnout, že když je tato cena vyšší, tak by předraženou cihlu ve svobodném tržním prostředí nikdo nekupoval, protože ve stejné kvalitě máme cenový rozdíl a cena je přece při koupi rozhodující.To je pravda jen zčásti, ve skutečnosti lichvář půjčuje peníze i spotřebitelům a tím jim umožňuje, aby si ji koupili.To za prvé.Za druhé, lichvář využívá lidské vlastnosti, zvané chamtivost.Tu u lidí odpozoroval už tehdy, když u nich poprvé viděl jejich reakci na lesk zlata, stříbra nebo drahých kamenů.Ochotně půjčí komukoli, kdo touží rychle zbohatnout a chce tzv. konkurenčním soutěžením na volném trhu zničit tradičního výrobce.
Nejsnadněji mohl lichvář půjčit na takové zboží, které nebylo na trhu známé a o jehož reálné ceně nikdo neměl ani potuchy.To mohlo být cokoli exotického – koření, koberce, porcelán, hedvábí, drahé kameny atd.A také se dobře půjčovalo na organizované loupežení – válečná tažení.Tam byla téměř jistota, že úvěr bude vždycky splacen, obzvláště když lichvář půjčil všem znepřáteleným stranám.
V minulosti se dost chytrých lidí zaobíralo tím, zda půjčování na úrok za účelem výroby a produkce je nebo není přijatelná aktivita.Jedno lze říci jistě: pokud se na úročený úvěr zboží vyrábí, pak je logicky nezbytné, aby se totéž zboží dostalo ke svému užití ke spotřebiteli opět cestou úvěru.Jak již bylo uvedeno, musí se vytisknout a půjčit lidem tolik peněz, aby si zboží zatížené úvěrem mohli pořídit.Pokud je dostatek zdrojů energetických, surovinových a lidských, pak je bankovní kapitalismus nejbáječnější systém na světě, bohužel za staletí neustálého zadlužování a šroubování cen způsobeném úvěrovým švindlem(inflace) jsme dospěli k bodu, který již nelze překročit a čeká nás pád až na samé dno.Je to rakovina, která se rozbujela metastázami po celém organismu.Není vůbec těžké si spočítat, kolik by stála výroba jedné obyčejné cihly dnes, pokud by po celou historii vývoje lidstva bylo zabráněno deformování její ceny úrokem.A jaká by byla cena jednoho domu, mostu, železniční tratě, automobilu atd atd!Bohužel, nikdo bankovním lichvářům v jejich zhoubné činnosti nezabránil a tak se stalo, že opět stojíme tváří v tvář jejich krizi a oni opět očekávají, že, jako už v historii několikrát, ji odstraníme válečným běsněním.Snad je ještě čas, abychom se nějak vzpamatovali.
A jaké je ponaučení?
1. Úroky vyrobené zboží vždy zdražují, takže jeho ceny nemohou být tržní
2. Když si někdo na úrok půjčí, aby si nějakou věc pořídil, nemůže reálně zbohatnout, protože vždy vrací víc, než si půjčil
3. Čím více zboží se vyrábí na dluh, tím víc se ekonomické a společenské vazby mezi lidmi pokřivují.