Afghánistán – Banánistán

Napsal jsem to v roce 2010, něco bych možná pozměnil, ale podstata sdělení zůstala stejná. Zrovna se dívám na telku, jak vrtulníky evakuují američany a jejich zkorumpované a řádně zbohatlé afghánské posluhovače…

Možná ten film, ve kterém se objevila tato kouzelná hypnotizující formulka, znáte.Už nevím jak se jmenoval, ale šlo v něm o krádež diamantů.Ještě si z něj pamatuji let hlavních hrdinů vrtulníkem přes Hudson s fantastickými záběry na World Trade Center.Jakoby tvůrci filmu vytvořili věštecký most do budoucnosti: kolapsem věží WTC se dostali Američané a jejich spojenci do Afghánistánu, který je opravdu skutečným Banánistánem.

Nehodlám teď nikoho zdržovat tvrzením, že celé to divadlo se zhroucením Dvojčat bylo pěkně zrežírované a dokonce i poměrně slušně provedené(určitě líp než Projekt Apollo), chci se spíše vyjádřit k „válce“ v Afghánistánu.
Aby bylo jasno, není to řádná válka.Ty v Afghánistánu vedli Britové v 19. století nebo před nějakými třiceti lety Sověti, ale mezinárodní jednotky pod vedením USA, zapojené do operace s podivým názvem Trvalá svoboda, ty žádnou válku nevedou.Je to jen obyčejná a lehce zmatená okupace.Pokud se podíváme na ztráty na životech, tak do dnešního dne zahynulo v Afghánistánu 2 250 vojáků, z toho necelých 1 300 Američanů.To je v podstatě asi šestkrát méně, než kolik zahynulo v Afghánistánu sovětských vojáků.Přitom si dovoluji tvrdit, že Sovětský Svaz tuto válku neprohrál, pouze se už komunističtí papaláši nechtěli dál účastnit zbytečné okupace, která ztratila svůj původní smysl.Tím byla snaha zabránit vzniku další islámské revoluční republiky v bezprostředním sousedství.O prozřetelnosti tohoto rozhodnutí svědčí fakt, že pozdější rozpad SSSR byl doprovázen „jen“ čečenským konfliktem a ne národnostně – náboženskými krveproléváním podél celé jižní a jihovýchodní hranice hroutícího se bolševického impéria.Utopit SSSR v muslimské krvi, to byl důvod, proč se Američané tak rychle vrhli do vojenské podpory mudžahidů, i když si byli vědomi toho, k jakému výsledku vůči USA dospěla islámská revoluce v Iránu.Je vůbec zajímavé, jaké události se tehdy staly:
Únor 1979 – pád režimu íránského šáha Rézy Páhlavího, podporovaného v tu dobu už komunisty – pamatujete si na jeho čestné občanství hl. města Prahy a Řád Bílého lva?
Červenec 1979 – Saddám Husajn iráckým prezidentem
Listopad 1979 – obsazení americké ambasády v Teheránu
Prosinec 1979 – invaze SSSR do Afghánistánu
Září 1980 začátek Irácko – Íránské války
Ve světle vývoje těchto událostí muselo být i tomu nejhloupějšímu bolševikovi v sovětském politbyru jasné, že další islámská revoluce by znamenala nebezpečí pro ropou oplývajíci Azerbajdžánskou republiku, pak Turkmenskou, Uzbeckou a Tádžickou republiku a následné potíže s nevyzpytatelným jaderně-muslimským Pákistánem.
Američané tedy vsadili na antikomunistickou kartu, která u muslimů zabírala a začali podloudně do Afghánistánu cpát pěchotní zbraně, lehké protiletadlové rakety, protitankové střely, miny, přenosné raketomety, spojovací techniku atd.To vše činili proto, aby se aspoň část vojenského materiálu dostala do muslimských rukou uvnitř Sovětského Svazu.Navíc v roce 1986 dotlačili jeden z nejodpornějších režimů na této planetě, Saudsko-Arabskou absolutistickou monarchii k tomu, aby svým vlivem snížil v OPECu ceny ropy a sovětům tak drasticky snížil přísun zboží kupovaného za valuty.
Přes všechny ztráty způsobenými americkými zbraněmi dokázali sověti kontrolovat po celou dobu konfliktu celé území Afghánistánu, snad si ještě někdo pamatuje televizní reportáže v ČST, v nichž byly ukazovány přepady zásobovacích karavan v horách nebo center „dušmanského“ odporu v blízkosti pákistánských hranic.Přitom je zvláštní, že se téměř nikdy neuchýlili k tomu, že by jejich přepadové jednotky nebo bitevní letouny zasahovaly tak hluboko ve vnitrozemí Pákistánu, jak to činí koaliční jednotky dnes.Jistě, výjimky by se našly, např. sestřel pozdějšího vzdoroprezidenta Ruské federace Alexandra Ruckého pákistánským letounem, ale to jsou snad výjimky potvrzující pravidlo.
Koaliční jednotky v posledních letech s bídou kontrolují Kábul a okolí vojenských základen, přičemž se opírají o moc zkorumpovaného narkobarona Karzáího.Tam, kde jeho pazoury nedosáhnou, spoléhají na místní kmenové náčelníky, kteří umějí v pravou chvíli vrazit příteli kudlu do zad.
Celá tato strategie je naprosto zcestná a dokazuje, že Američanům nikdy nešlo o to, co tvrdili v roce 2001: porazit Al Kajdu, dopadnout Bin Ládina a financiéry údajného útoku na Dvojčata.Nikdo mi totiž nenamluví, že za 370 miliard US dolarů, které se doposud za okupaci utratily, by nebylo možné Afghánistán postavit hospodářsky na nohy tak, jako se to po válce povedlo ve zničeném Německu za „pomoci“ Marshallova plánu a několika miliard dolarů.Jak je vlastně vůbec možné, že se mistři intrik a uplácení nedokázali prosadit v tak zoufale zaostalé a chudé zemi, jakou je Afghánistán?Asi jenom proto, protože jim nejde o žádnou demokratizaci Afghánistánu a vůbec ne o nějakou svobodu obyčejných lidí.
Leonid Brežněv se musí chechtat ve svém kremelském hrobě, když vidí, jací jsou Američani a jejich britští nohsledi hlupáci.Jeho režim začal kvůli afghánskému dobrodružství chátrat a dnes?Ceny ropy a plynu jsou dost vysoké na to, aby si Rusové mohli koupit v podstatě vše co potřebují, pobaveně se dívají, jak si NATO vlastní bezmocí strká hlavu do oprátky a to všechno se děje samo, bez jejich přičinění!Nikdo z těch neschopných NATO břídilů totiž nemůže vytknout Putinovi a jeho vztahu k Afghánistánu zhola nic.Rusové Talibancům neprodali ani vzduchovku, přitom bychom si mohli otevřeně říct, že za posledních dvacet let si od tzv. demokratického Západu užili dost podrazů.
Asi pro ně pořád platí heslo: „Co mě nezabije, to mě posílí“.O „našich“ bojovnících se tohle napsat nedá.

P.S.:
Červenec 1987: SSSR poprvé deklaroval odchod svých vojsk z Afghánistánu
Červenec 1987: rezoluce RB č. 598
Červenec 1988: sestřelení íránského civilního letounu raketou z USS Vincennes
Srpen 1988: na základě rezoluce RB 598 sjednán mír mezi Irákem a Íránem
Únor 1989: poslední sovětský voják opustil území Afghánistánu

%d blogerům se to líbí: