Máme už týden od napadení suverénní Libyjské džamahíriye vedené „požíračem malých dětí“ Kaddáfím.Zlodějské bestie měly po třech dnech klasický mafiánský problém, jak do toho namočit ty druhé, aby jejich hanebný čin budil zdání legálnosti, ten záhy vyřešily zřízením námořní blokády, čímž si zároveň zajistily cestu k budoucí pozemní invazi.
Kromě výčtu toho, co všechno už hrdinní útočníci ze vzduchu zničili, není v prolhaném mediálním světě nic nového.Pět tanků a pár vozidel, kerými Kaddáfí hnal „statečné“ bandity zpět do Benghází, bylo zničeno a celé divadlo začíná nanovo.Ozbrojená sebranka se bude pohybovat po pobřežní silnici od města k městu, kde se zastaví, tam to na její pokyn vybombardují její vzdušní NATO kamarádi a tak to půjde až do metropole Tripolis.
Potom zřejmě dojde k onomu pověstnému lámání chleba, protože přece jen od mateřské základny Benghází je to už poměrně daleko a budou muset nastoupit tvrdší donucovací metody, které už známe.Bohužel, pak už Tripolis nebude moc dobré místo k životu.
Ovšem mnohem úděsnější je to, co se děje v Japonsku.Kdo viděl explozi dvou reaktorových hal, tak se nutně musel pozastavit nad tím, jak to, že expodovalo zařízení, které by vybuchnout nikdy nemělo?Jako neodborník jsem nikde nenašel řádné vysvětlení, proč zničehonic vybuchnula hala a síla exploze vyhodila těžkou střechu několik set metrů vysoko jako by byla z překližky.Odborníci celou věc přešli tvrzením, že explodoval nahromaděný vodík a zdálo se, že je taková událost vůbec, ale vůbec nevzrušuje.
První otázka je, jak se vůbec mohlo nahromadit tolik vodíku v uzavřeném prostoru v takové koncentraci, že došlo k explozi srovnatelné s výbuchem těžké letecké pumy?Proč ho jednoduše nevypustili do vzduchu jako páru, vždyť lehký vodík uniká z uzavřeného prostoru velmi dobře?Bohužel, na tuto otázku jsem nedokázal najít jinou odpověď, než že vodík se uvolnil z vodní páry, která se dostala do styku s roztavenou ocelovou částí reaktoru a reakce tím byla zcela mimo kontrolu.Jiné vysvětlení nemám.Takže hned si můžeme položit i druhou otázku: když se roztavil reaktor a mohutná exploze rozmetala pevný skelet reaktorové haly, nemohlo dojít při výbuchu tlakovou vlnou a padajícími troskami i k poškození reaktoru, které by způsobilo dlouhodobý únik radioaktivity do okolního prostředí?
Nevěřícně sleduji situaci, kdy nám japonští odborníci pomaloučku a po kapkách uvplňují informace o katastrofě, která bude mít vliv na životy mnoha milionů lidí.Asi je pořád lepší říkat lidem pravdu postupně, než ji říci naplno, tedy asi takto:“Vážení a milí Japonci, elektrárna je v prdeli, minimálně dva roztavené reaktory nemáme pod kontrolou.Budeme potřebovat desítky miliard dolarů k tomu, abychom elektrárnu zakonzervovali tak jako to kdysi museli udělat sověti v Černobylu.Do té doby budete pít radioaktivní vodu, dýchat vzduch zamořený radioaktivními zplodinami z hoření a jíst kontaminované potraviny.K tomu vám pomáhej Bůh.“
A vraťme se k Libyi, není symptomatické, jak se do jejího přepadení nahrnuly země, které s Japonskem tvoří skupinu zvanou G7?Proč se najednou zničeho nic rozhodly utrácet miliony dolarů na bombardování ropou oplývající země a neposkytnou je na pomoc Japonsku?Německo se sice nepřipojilo, ale víme, že útočníci mají plnou podporu Anděly Merkelové.Takové ty kecy, že Japonsko je bohaté a pomůže si samo, jsou sice hezké, ale ne docela pravdivé.Japonsko ma obří státní dluh, čili i jeho obyvatelé jsou velmi zadluženi.A jak se lichváři a banky chovají k lidem v nouzi, nemusím sáhodlouze vysvětlovat.Japonsko bylo tímto trvale takzvanými přáteli z G7 hanebně odepsané a je jasné, že na jeho místo může nastoupit nový asijský veleobr, komunistická Čína.
Mezitím se nám revoluce přenesla do Sýrie, na kterou si asi netroufne vojensky nikdo jiný, než Izrael.Jenže to se nestane, Mubarak tráví svoje dny někde u moře a naplno si užívá peněz, které mu plukovníci nechali a egyptská armáda by asi těžko zachovala neutralitu v případě napadení Sýrie sionistickým státem.
Takže se nám začínají pomaloučku odkrývat karty, které deset let od fingovaném útoku 9/11 ležely na stole.My se zatím můžeme utěšovat mylnou představou, že se nás to nijak nebude týkat.Víme dobře, že bude.
Pochybovač 