Dělení kořisti

Podle banditů už mělo být dávno po všem, a přesto není.Obléhání(chápej bombardování) Sirty pokračuje. Ačkoli město leží na pobřeží, je závislé na dodávkách pitné vody přivaděči hluboko z pouště, takže je zřejmé, že zničením elektrické sítě se drasticky sníží přítok a město začne žíznit.Je jasné, že rebelové do něj vstoupí s velkou slávou teprve tehdy, až bude zničeno a jeho obránci umírající žízní neschopni boje.Pro vzdušné piráty NATO není žádný problém srovnat některé obytné čtvrti města se zemí, pro Al Džazíru zase nebude problém na kulisách v Kataru natočit radující se davy.
Bandité tvrdí, že každý, kdo chce kvůli hladu a žízni město opustit, je Kaddáfího loyalisty okamžitě donucen vrátit zpět nebo rovnou zastřelen.Málem bych tomu uvěřil.Ale nevidím žádný důvod, proč by měli stateční obránci bránit vlastním ženám a dětem opustit město, které je pod nepřetržitým bombardováním z moře a ze vzduchu zrovna teď, když to mohli udělat ihned co „padl“ Tripolis.Ouha, málem bych zapomněl, brání jim v odchodu, protože si z nich udělají živé lidské štíty!Kaddáfího vojáci to prý dělají pořád, tak to říká propaganda.Jen je škoda, že ty „lidské štíty“ z Tripolisu nám žádný „pravdomluvný a nezávislý“ novinář dosud neukázal.
Sirta tedy bude zničena a dobyta.V Al Džazíře uvidíme jásající dav s monarchistickými vlajkami těšící se na dobu minulou, tedy na bídu, vysokou nezaměstnanost, negramotnost a islámské právo šária.Jen jsem zvědavý, zda-li chytí lišáka plukovníka.Něco mi říká, že nechytí, poněvadž ve městě asi není.
V Paříži mezitím proběhla konference supů, kteří si již začínají dělit libyjskou kořist, tedy ropu a její obrovské zásoby.Ale jako stín se nad ní vznáší duch Kaddáfího, protože je jasné, že dokud bude naživu, tak k obnovení normálního stavu v Libyi nedojde.Předevčírem byl na netu článek, že velení policie v metropoli se ujali ti samí lidé, kteří tam byli za Kaddáfího.To samé se zřejmě bude dít i v dalších městech a stejně tak i v armádě.Takže se de facto nic nezmění, jen se prohloubí nenávist a sváry mezi kmeny, protože smír mezi nimi dokázaly udržet jen peníze z ropy rozdělené samotnými kmenovými vůdci, mezi nimiž diktátor fungoval v roli jakéhosi zprostředkovatele s patřičnou provizí.Pokud budou chybět, a to tedy budou, je přece krize, tak dojde k roztržkám a ke skutečné občanské válce.
Začíná se také rozehrávat zajímavá zpravodajská hra, ve které se najednou odhaluje, jaký byl Kaddáfí vlastně přítel, když umožňoval západním zpravodajským službám vytěžovat Al Kaidisty a předávat citlivé informace o tzv. muslimských teroristech.To je úžasné, viďte.To jsme jako neměli všechny ty fotografie Kaddáfího s Berlusconim, Sarkozym, Obamou a celou řadou europotentátů brát vážně?To bylo jenom jako?Ale kdeže, byly v tom jejich dluhy a libyjská ropa, nic jiného, píšu o tom pořád.Stačí se jen podívat, kolik dohromady činí součet státních dluhů Itálie, Francie a Velké Británie, tří největších aktérů protilibyjského tažení.
Rebelům se dostane poděkování za zásluhy o vznik demokratické Libye a z takzvaných Kaddáfího účtů si pak budou moci obnovit a zrekonstruovat to, co NATO rozmlátilo, to známe z Iráku a Afghánistánu.Samozřejmě nejvíce „pomáhajících“ firem s přemrštěnými cenami bude z výše jmenovaných zemí.
A skřetu Sarkozymu kápne nějaká ta Nobelovka za mír, lidé jeho původu a charakteru ji dostávají jako na běžícím pásu.
Alláhu Akbar.