Proč u toho nebyl Tony?

Šaráda pokračuje, řekl by plukovník Kalina a říká to i plukovník Kaddáfí.Na začátku tohoto týdne jsme se dozvěděli, že alláhovští povstalci – vojáci NTC se přesunuli strategicky od Sirty k městu Bani Walid, které předtím neúspěšně dva měsíce obléhali.Tedy obléhali, spíše ničili s pomocí pilotovaných i nepilotovaných letounů NATO, soustavným ostřelováním z raketometů, tanků a děl.Což znamená, že v centru města to muselo vypadat tak jako dnes v Sirtě nebo kdysi ve Stalingradu..
A stala se podivuhodná věc, sotva k městu dorazili „stateční televizní hoši“ od Sirty, tak Bani Walid takříkajíc z chodu dobyli.A u toho nesměl chybět reportér, jehož revírem je vždy první linie a jehož tempo je vražedné: Tony Birtley.Tento chlapík s velkou hubou, dělící se s bojovníky za libyjskou demokradcii o žrádlo, toaletní papír i hašiš, byl jako TV hvězda Al Džazíry vždycky všude první.A bylo tomu tak i v Bani Walidu, kde na jakémsi kruháči natočil oslnivou reportáž s tradičně jásajícími rebely, kteří podle dopravních předpisů objížděli dokola křižovatku, tančili, zpívali a pálili do vzduchu salvy radosti.A Tony do toho mlel tirády na téma vděku obyvatelstva z osvobození.
V pozadí byla vidět jakási mešita, tak jsem se kouknul na diskusi ze zvědavosti, zda někdo nenapíše, kde přesně se ty „oslavy“ odehrávají.Jeden z diskutujících napsal, že to divadlo bylo naprosto mimo centrum, takže jsem si na googlu našel pohled na Bani Walid a po chvilce hledání jsem zjistil, že ta mešita v pozadí se jmenuje Abd Al Nabi Belkheir a je skutečně naprosto mimo centrum.
Závěr Tonyho reportáže byl pak opravdu famózní, po Bani Walidu v ní jezdily tanky rebelů, u nichž byl zachovaný pouštní maskovací nátěr a považte, na domech nebyla sebenepatrnější známka po nějakých bojích, ani jedna rozbitá okenní tabulka, ani jedna díra po střele, prostě nic.Takže to bylo natočeno někde jinde, od „dobytí“ Tripoli v tom mají kulisáci Al Džazíry jisté zkušenosti.
Co to tedy znamená?Můžeme se jen domýšlet, je několik variant, jak si poslední událostí vysvětlit.Podle mě je nejpravděpodobnější možnost, že se vetřelci dál do města nedostali, proto sehráli před světem televizní divadélko o vítězství a nadále město soustavně bombardují.Tímto způsobem se dá potlačit referování o válečných zločinech letců NATO a šlo o pokus nalomit morálku všech ostatních protirebelských sil, především v těžce zkoušené Sirtě.To neustálé omílání lží o údajných zajetích a zabitích Kaddáfího a jeho synů, že už ani nevíme, kolikrát to sračkomety do světa vypustily, se musí vyplatit.
Bani Walid byl tedy „dobyt“ v úterý.A v pátek už Tony referoval o závěrečném vítězství demokradcie ze Sirty.Což o to, tomu by se dalo i věřit, protože z města zbyly opravdu jen ubohé trosky.A jak už jsem psal, pokud nemáte lékařskou péči, potraviny a pitnou vodu a munici, nemůžete bojovat věčně.
Tím se konečně dostávám k nadpisu.Proč Tony, který byl vždycky včas u toho, kde se „něco děje“ nebyl u Kaddáfího zajetí, lynčování či následném přesunu jeho údajné mrtvoly do Misuráty?V poslední reportáži stál kdesi na ulici ve zničené Sirtě s mikrofonem u držky a mlel kraviny.A pak polovinu reportáže vyplnily světově proslulé záběry z údajného plukovníkova dopadení.Mimochodem, kdo na nich poznal, že ten zkrvavený nešťastník je plukovník Kaddáfí, má u mě bod za postřeh, jako Jindra Hojer ve vlaku.
Takže Tony a všichni jemu podobní lháři, kteří byli osm měsíců neustále s rebely ve dne v noci, najednou nejen že nedostali možnost dostat se k plukovníkově údajné mrtvole, ale byli nuceni potupně převzít do svých oslavných reportáží amatérské záznamy nějakého magora, který nedokázal mobil nebo kameru udržet ani na moment v klidu.
Pokud tedy budeme brát do úvahy, že Tonyho „reportáž“ z Bani Walidu byl fake, tak nezbývá nic jiného, než konstatovat, že tuhé boje mezi „alláhovci“ a lidmi stojícími za libyjskou džamahírií pokračují a mír je v nedohlednu.Kecy o tom, že v neděli bude Libye svobodná jsou jak zprávy z proslulého Radia Jerevan.