Vrtošivý vladař

Amnestie běží plným proudem, sračkomety bez ustání před vraty věznic ukazují dojemné příběhy tatínků, maminek, dědečků, babiček, jimž odcházející mocnář ulevil od jejich denního vězeňského strádání a umožnil předčasný odchod z věznic.
Nu což, valná většina lidí chápe, že kriminály jsou přeplněné a je potřeba uvolnit napětí, které na několika místech přerůstalo v hrozby vyuknutí organizovaných vzpour. Taktéž pochopí, že věznění jednoho člověka stojí přes tisícovku denně, takže státní kase se trochu uleví..
Když Venda Ruzyně na sklonku sametového podvodu vypustil tisíce vězňů z komunistických kriminálů, tak on a jeho parta vychlastaných kamarádů tvrdili, že pravda a láska už nedopustí, aby se znova taková masa lidí dostala do vězení. A co se nestalo, kriminály se za pár let zaplnily k prasknutí, a to i přes to, že nově vzniknuvší republika měla o pět milionů obyvatel míň.
Zkrátka a dobře, Klausova amnestie posloužila k tomu, aby se kocourkovské věznice mohly připravit na další nápor během příštích let, o nichž pan prezident věštecky předpovídal, že budou roky hojnosti.
Pokud se někdo rozčiluje, co to byl za pitomý nápad, amnestovat pachatele různých hospodářských tunelů, pak by si konečně měl uvědomit, že všichni tito tuneláři by nedostali možnost tunelovat, kdyby neproběhla legendární kupónová privatizace. Takže odcházející Klaus tímto činem logicky udělal tzv. tlustou čáru za svojí dlouholetou zhoubnou činností, vždyť ve vrcholných funkcích byl od samého počátku sametového podvodu a kupónovka a tzv. velká privatizace byly jeho dílo. (Tak dlouho nebafuňařil v SSSR ani Ukrajinec Leo Brežněv).
Každý člověk po ukončení životní epochy nějakým způsobem rekapituluje. To udělal i Klaus. A nutně mu muselo dojít, že za jeho spolukormidlování se Kocourkov propadl do hospodářského suterénu jako zdroj levné montážní síly a drahocenné energie pro nadnárodní konsorcia, jejichž manažeři ani neumí najít Česko na mapě. Klaus vidí, že „zprivatizovaná česká ekonomika“ a zadlužený stát nejsou schopni vzkříšení, protože ekonomika je v rukou mezinárodního lichváře a politika v rukou psychopatů prahnoucích po moci a majetku. Vidí, že se v republice „vyrobí“ přes milion aut a mizerně placení Češi přesto brázdí silnice v oježděných šunkách starších deseti let. Vidí, že za jeho planým žvaněním o národních zájmech není nic, protože pojem národní zájem pozbyl logicky smysl.
Tatíček si spočítal, že jako obyčejný občan bez mocenského krytí z EU bude vystaven tlaku těch lidí, keří by jej rádi viděli v teplákách na cele spolu s Davidem Rathem. (ani bych se nedivil, kdyby mu udělil milost). Důvody, za které by mohl být stíhán, byly jeho amnestií zrušeny, takže dalo by se s nadsázkou říct, že udělil amnestii sám sobě.
Paradoxně způsobil i nefalšované zděšení v řadách kocourkovských „odborníků! na závadovou hudbu, zvedání paží, nálepky a řečnické projevy. Ti se určitě děsí dosahu jeho amnestie, protože je jisté, že sebevědomí amnestovaných výrazně posílí, poněvadž „dvakrát se nesmí“…