Obrana termitiště

Už je to téměř týden, kdy francouzské jednotky zahájily vojenské operace na území Mali. Kdopak si ještě vzpomene na Libyi, která byla napadena ze vzduchu, aby byl odstraněn „diktátor“ Kaddáfí a nastolena fajn demokracie? „Totáč“ vystřídala v Libyi kmenově – občanská válka, která nevyhnutelně dospěje do stadia autokracie nebo monarchie s dominancí zvykového práva, módně označovaného intelektuály jako islámské právo šária. Už dnes je fakticky Lybie rozdělena na Kyrenaiku, Tripolsko a Fezzán. Prim samozřejmě hraje rebelantská Kyrenaika, protože je bohatá na ropu.
Jestli se Francii podařilo v duchu hesla „rozděl a panuj“ zajistit dodávky ropy na dluh pro krachující západoevropské státy a odstřihnout Čínu od vlivu ve Středomoří, tak proč to nezkusit v Mali?
V tomto státě nejde o udržení demokracie ani o boj proti nějaké teroristické Al Chajdě. Jde o to, aby se jih země udržel provozuschopný v těžbě zlata.
V poslední dekádě vykonaly zahraniční prospektorské firmy dosti práce na nových perspektivních projektech jako byly Kobada, Morilla, Kantela, Massala, Kourouba a kdoví ještě jakých. Jen vůl nebo český novinář může psát kydy o obavách z islamistického terorismu, když je patrné, že se Mali díky novým nalezištím vyšvihne opět do první desítky zemí ve světové produkci zlata, o kterou jde především.
Přitom Mali, které ročně vytěží téměř devadesát tun tohoto drahého kovu, je jednou z nejchudších zemí na světě. Ale to není žádná novinka, bývalé koloniální země jsou v hospodářském područí stále a jejich situace se bude s postupující dluhovou krizí zhoršovat.
V sousedním Nigeru se těží uranová ruda. Niger je ještě chudší než Mali, patří do první desítky nejzbídačenějších zemí na světě. Ale v těžbě uranové rudy je na šestém místě, těsně za Ruskem! A zřejmě těžba uranové rudy je další vážný důvod vojenského zásahu v Mali. Čili nejsou to jen Tuaregové, zemní plyn v Alžírsku a zbraně z rozvrácené Libye.
Francie je jaderná velmoc, získává z atomovek skoro osmdesát procent elektrické energie. Nemůže si dovolit pokles o pár procent kvůli tomu, že těžební oblasti uranové rudy a dopravní trasy obsadí nějací militanti a budou chtít zaplatit víc než zkorumpovaní vládní úředníci republiky Mali.
I když se píše začátek nového století, tak praktiky lídra „demokratického“ EUroSojuzu – Francie zůstávají na úrovni kolonizátorů z doby počátku toho minulého. Není to náhodou návrat zpět?