Tak po jakési euforii vyplývající ze zprávy ministerstva financí, kterou si novináři vyložili jako sdělení, že se Kalouskově zločinné vládě (než se sama záhadně zrušila) podařilo snížit státní dluh, tu máme další, tentokráte méně optimistickou: hrubý domácí produkt podle zjištění ČSÚ spadl do „minus půl procenta“. Normálnímu smrtelníkovi by mělo připadnout divné, co se vlastně stalo, „odborníci“ jako vždy hledají chybičku ne v podvodném systému tištění bezpracných peněz, ale jinde, třeba ve sběru dat.
Jednou větou: HDP je sčítání jablíček a hruštiček, nic jiného. To pozná žáček ze školy, který se dozvěděl něco o přeměně energie. Energii nelze vyrábět, ale pouze přeměňovat. Princip zachování energie je jeden ze základních přírodních principů. Konstrukcí pojmu HDP jej ale ekonomie popírá. Vezmu klasickou energetiku: chci „vyrobit“ elektrickou energii spálením uhlí. Z přírodního hlediska přeměňuji energii Slunce uloženou na miliony let do uhlí na energii tepelnou, pak pohybovou a posléze elektrickou. Jenže potíž je v tom, že musím spotřebovat energii na skrývku, na těžbu a dopravu uhlí, musím spotřebovat energii na výstavbu elektráren, generátorů, transformátorů, rozvodných zařízení, údržbu atd. Z hlediska energetické bilance jde tedy o to, že od takto „vyrobené“ energie bych měl odečíst energii vynaloženou na tuto „výrobu“ a navíc ještě odečíst ztráty při přeměně. V konstruktu HDP by se tedy od financí vzniklých z „výroby energie“ měly správně odečíst finance vynaložené s náklady na „výrobu energie“. To se logicky neděje, naopak se podvodně sčítají. Důvod je jasný, HDP by se pohyboval vždy v záporných hodnotách a nedaly by se vytvářet peníze vytištěné z potřeby splácení úročených dluhů.
Člověk je součást přírody. Pokud přijal úročený dluh jako nutnost k fungování ekonomiky, tak tím odsuzuje komunitu, národ, vlast, stát k energetické, rozuměj finanční záhubě.
HDP je určený k tomu, abychom se nechali ukolébat makroekonomickými daty, která uvádějí zadlužení vzhledem k němu, málokdy je například uváděn údaj zadlužení na jednoho obyvatele, který je mnohem víc vypovídající o hospodářské katastrofě jako takové.
Takže ve skutečnosti je na tom nejen naše, ale i celoevropská ekonomika, do které patříme, velmi špatně. Komu tento stav asi prospívá? A za jak dlouho nastane katastrofa?
Tímto se na nějakou dobu se svými čtenáři loučím. Nechci, aby nás byly miliony, ale tisíce, kteří neztratili rozum.
Kdyby byl zájem někoho z vás o spolupráci na blogu „Pochybovač“, zkuste napsat smysluplný návrh.