Modrý parachod

Admirál Kuzněcov končí bojovou misi a odpluje s částí flotily opět domů, nejspíše do domovského přístavu Murmansk. Tato stručná zpráva se mihnula tiskem, jakoby jen tak mimochodem.
Docela zajímavé sdělení, protože když loni v říjnu tento letadlový křižník proplouval kanálem La Manche, tak se obamovsko – clintonovské sračkomety předháněly v jeho pomlouvání. K nim se samozřejmě přidali i samozvaní námořní experti, kteří tvrdili, že Kuzněcov je nemocný, kouřící parník, nešťastná loď s nešťastnými námořníky, děravý sud, plující rezavý šrot atd. Jenže na příkladu bojové mise této lodi lze vypozorovat, proč je celý tzv. vyspělý západní svět „mimo“ při hodnocení skutečných schopností ruské válečné mašiny.
Nikoho z tzv. odborníků, kteří s posměšky komentovali plavbu lodi, nezarazilo, že hustý tmavý dým vychází z výfukového systému lodi jen při proplouvání kolem britsko – francouzských břehů, v dosahu televizních kamer a fotoaparátů. Stačilo natočit záběry na dýmající loď a bylo jasno: taková kraksna Rusům válku nemůže vyhrát.
Jenže ouha. Krvavá občanská válka černého muslimského džihaddisty Obamy proti bílému alavitovi Bašaru Assadovi skončila v podstatě měsíc po tom, co tato loď začala plnit bojové úkoly! Lze napsat, že měla lví podíl na zlomení tuhého odporu, který bandité kladli.
Vzpomeňme, co loni prognózovali Obama a jeho věrní generálové o ruském vojenském angažmá v Sýrii: slibovali, že Rusko zaplatí krvavou daň, že ruští vojáci ve velkém počtu pojedou domů v pytlích na mrtvoly a že Aleppo nikdy do ruk Assadovi nepadne! A najednou, měsíc na to, co připlul „supící parník Kuzněcov“, bylo v Sýrii po všem.
Porážka obamovských hord na ruských a nezávislých webech probíhala takřka v přímém přenosu a lidé po celém světě se bavili při pohledu na Kerryho, když odcházíval po jednání s Lavrovem, na kterých se probíralo tučné odstupné za propuštění tisíce NATO žoldáků, kteří spolu s ozbrojenými hadrníky uvázli v obklíčeném Aleppu.
Nešlo jen o jejich porážku v Aleppu. Šlo vlastně o Obamovu porážku v celé Sýrii. Lze se jen dohadovat, proč tak rychle došlo na bojišti k tak dramatické změně, moje domněnka je, že to bylo právě díky nasazení vysmívaného „parachodu“ Admirál Kuzněcov.
Ruské letouny téměř 14 dní nad Aleppem vůbec nelétaly, protože Vladimír Putin se rozhodl podpořit Donalda Trumpa v prezidentských volbách. (každá „zasažená nemocnice“ by přihrávala hlas Hillary Clintonové). Tak tedy Rusové půl měsíce Aleppo nebombardovali, a pak najednou, po Trumpově vítězství, se bandité ocitli v smrtelné pasti.
Palubní letouny a vrtulníky vůbec nezahálely a plnily bojové úkoly, ke kterým jsou určeny: vyhledávat a ničit především hladinové cíle. V tom jsou nenahraditelné. Takže zatímco se nad syrskou pevninou skoro vůbec nelétalo, tak na moři byl asi pořádný šrumec. Rusové nejspíše byli odhodláni rozstřílet každou loď, která se přiblížila do válečného pásma sahajícího od Kypru až po Latakii. Tím prakticky znemožnili zásobování obamobanditů živou silou, zbraněmi a municí, k čemuž sloužily i lodě NATO začleněné do Frontexu. Toho dosáhli za cenu dvou ztracených letounů, což je vzhledem k celkovému vítězství zanedbatelná ztráta.
Škoda, že se nikdy nedozvíme, kolik různých transportních plavidel palubní stroje ruského námořnictva zničily a kolik džihaddistů pozřely ryby, to zůstane utajené a zahalené rouškou tajemného kouře. Takového, kterým Rusové předstírali, že jejich loď k Sýrii ani nedopluje.