Thomas Cook vyhlásil bankroth, bez zbytečného otálení a ochranou před věřiteli. Britové rozjeli operaci Matterhorn, prý po druhé světové válce největší akci v dějinách stěhování. Cestovka po sobě zanechala 21 tisíc lidí bez práce, flotilu 34 airbusů, hotely, restaurace a miliardové dluhy. A jako bonbónek 600 tisíc lidí uvízlých po celém světě. O ty se postará vláda, dá se říct, že to i částečně zaplatí, přesněji řečeno platit bude britský daňový poplatník. Tak už to v tom tržním hospodářství chodí.
Sračkomety se předháněly v hledání viníků, prý za to může dokonce i internet. No, v tomto systému, kterému vévodí lichváři tisknoucí pomalované papírky, se musí logicky vždycky najít někdo, kdo vyletí z kola ven.
Ale je tady dle mého i ještě jedna příčina: Brexit, respektive nervózní hrátky kolem jeho provedení. A Hongkong.
V devadesátém sedmém ho Británie slavnostně vrátila Číně po stoletém pronájmu, získal speciální status zvláštní autonomní jednotky. Číňané za těch dvaadvacet let udělali obrovské množství práce, především ve výstavbě a dostavbě obchodních a finančních center, administrativních budov a budov k bydlení. Zmodernizovali přístav, dostavěli mezinárodní letiště, zbudovali vlaková nádraží pro pověstné rychlovlaky, znatelně prodloužili metro – prý jedno z nejlepších na světě (loni uvedli do provozu 26 km dlouhý tunel) atd atd.
A najednou, kde se vzaly, tu se vzaly davy protestujících „umírněných“ studentů, prý kvůli vydávání zločinců do Číny. Což je až směšné, protože město původně vzniklo jako centrála britského organizovaného zločinu pro obchod s narkotiky.
Po převzetí moci se prý z města odstěhovaly statisíce lidí, ale nainvestovalo se do něj centrální vládou obrovské množství prostředků, což je lákavé sousto pro anglické zloděje v bílých límečkách. A ti si usmysleli, že než aby na ostrovech po divokém Brexitu byli vydáni nejistotě, tak by si mohli svoje finanční a obchodní kejkle kout ve skvěle připraveném supermoderním Hongkongu.
Pozorní lidé si jistě všimnuli, že organizované nepokoje v Hongkongu začaly souběžně s ukončením trapné role ubrečené Terezy Májové s vyděrači z Uhnie. A pokračují, protože u kormidla na vratké lodi stojí Boris Johnson. Takže jde zcela jistě o akci, organizovanou britskými kruhy napojenými na lidi, kteří se chystají Zmenšenou Británii opustit. A jestliže Brexit není spolehlivě vyřešen, tak i Hongkong bude nadále pod tlakem protestující lůzy.
Tedy měl by podle plánů být. Šlo o to vyprovokovat čínskou vládu k nasazení armády na potlačení nepokojů a pak jí v rámci dohody správu nad oblastí odebrat. Což se tento týden zvrtlo, protože čínští soudruzi provedli vskutku velkolepou protiakci, když prostřednictvím menšinového spoluvlastníka – Fosun Tourism Group celou mamutí firmu Thomas Cook poslali do hajzlu. Jako kdyby zašlápli poloshnilou houbu.
A pražský pirátský Hřib, specialista pro boj s Číňany, může vidět, jak se dnes ve světě obrovských peněz a ještě větších dluhů bojuje. Před pár dny se kasal, že s komunisty z Číny se prostě bavit nebude. Na truc nechal zadarmo fidlat odmítnuté pražské filharmoniky na americké ambasádě. A ještě prý byli rádi! (Doufám, že dali něco z Novosvětské, aby si připomněli, jak oni správní američtí hoši s Dvořákem vyjebali). Ale vysvětlujte něco poskokovi s titulem MUDr, který už ani neví, k čemu je fonendoskop. On si myslí, že Číňani si nechají srát na hlavu a na ty jeho lži nezareagují. Šeredně se plete. Pokud bude stále hloupě provokovat, tak Pražané mohou svobodně a radostně očekávat nějakou obdobnou kulišárnu.
Příští víkend uvidíme, jak si povedou demonstranti v Hongkongu.