Chlad a horký písek

Tak vida, uplynul sotva měsíc od kvokání postižené švédské slepice v OSN a Donald Trump udeřil. Jak se dalo čekat, kopnul eurosoudruhy citelně do holeně, protože jako správný americký patriot si nenechal líbit, jak zelená sebranka zneužila postiženou švédskou blbku k dalšímu rozkrádání zadlužených ekonomik. Jemu bylo jasné, že to její nenávistné ječení nebylo namířeno proti oslům, kteří ji přišli „naslouchat“ a tleskat, ale proti němu samotnému. Prokouknul úmysly prohnaného monackého knížete, který si Grétu vzal na palubu svojí superjachty, aby jakože signalizoval sympatie s hnutím klimaalarmistů. To byla jasná urážka a vrchol pokrytectví, protože Monako se ke Kjótským dohodám nepřipojilo.

Karta se obrátila docela rychle. Před měsícem se mu různí chytráci vysmívali za jeho nápad odkoupit od Dánska Grónsko a teď ho „se spravedlivým rozhořčením“ obviňují ze zrady, protože opustil jejich mediální miláčky Kurdy, prý strůjce porážky islámského (Obamova) chalifátu.

A přitom Donald Trump skrze „grónskou nabídku“ jasně signalizoval, že mu jde o strategickou budoucnost NATO v přípravě na boj o arktické zdroje, kde mají Rusové značný náskok , o tom už jsem psal na konci srpna. Takže teď se mohou bruselští lháři divat, jak vykopl další cihlu ze smradlavého chlívku zvaného NATO.

Kurdové se k porážce islámského státu moc nepřičinili, to je jasně dokazatelný fakt. Ale Trumpovi odpůrci ve společném šiku se sračkomety si honem museli přihřát svoji polívčičku, aby mohlo pokračovat další kolo impíčmentové hysterie. Že prý je zradil! Aha. A kde mají nějaký papír, který by dokazoval vznik kurdsko americké koalice?

My, co už něco pamatujeme, víme svoje, protože to nebyla zrada, to byla obvyklá lakotná vyčůranost, která je nakonec dostala před hlavně tureckých děl.

Před pěti lety jsem jim možná fandil, ale když se začali promenádovat na levém břehu Eufratu se svými US „kamarády“, aby si s jejich krytím dělali co chtěli, tak jsem svoje sympatie k nim velmi rychle opustil. Zradili Asada, paktovali se s Obamou, dobře jim tak.

Zato sultán Erdogan ukázal, že se s ním musí počítat. Využil bojovníky IS, zázračně přeměněné do tzv. svobodné syrské armády, aby si s Kurdy vyrovnali účty a ještě si drze řekl o další peníze od bruselských pitomců.

Takže zatímco světový pokrokový tisk bude odpočítávat hodiny do ukončení dalšího příměří,  koaliční jednotky snad využijí dostatku času na vyřešení situace kolem Idlíbu. Díky turecké invazi snad bude možné islamisty dostat do kleští a pak bude záležet jen na dohodě Velké Trojky, jak s nimi bude naloženo.

Mimochodem, kde jsou všichni ti novinářští pisálkové, kteří hýkali blahem, když teroristická sebranka zabila ruského pilota klesajícího na padáku? Pláčou teď nad smrtí Chalífové a obviňují Turka z válečného zločinu? Jak zaseli, tak sklidili.