Uštknutí bezzubého hada

Jak se dalo čekat, po tom, co černý sluha bílých bankéřů, Husejn Obama, podepsal schválení dalšího navýšení nesplatitelného amerického „státního“ dluhu, tak se daly věci do očekávaného pohybu. (Proč je veřejný „státní“ dluh nesplatitelný je snad jasné každému, kdo má ještě trochu rozumu v hlavě).

Obrana termitiště

Už je to téměř týden, kdy francouzské jednotky zahájily vojenské operace na území Mali. Kdopak si ještě vzpomene na Libyi, která byla napadena ze vzduchu, aby byl odstraněn „diktátor“ Kaddáfí a nastolena fajn demokracie? „Totáč“ vystřídala v Libyi kmenově – občanská válka, která nevyhnutelně dospěje do stadia autokracie nebo monarchie s dominancí zvykového práva, módně označovaného intelektuály jako islámské právo šária. Už dnes je fakticky Lybie rozdělena na Kyrenaiku, Tripolsko a Fezzán. Prim samozřejmě hraje rebelantská Kyrenaika, protože je bohatá na ropu.

Demokratická opozice a rozbité huby

Tak tu máme opět další díl pokračování seriálu arabského jara, které už trvá notně déle než roční období a přechází do horkého léta. Jak se dalo očekávat, na řadě je po rozbití Libye další stát: Sýrie. Události se valí jedna za druhou, ale vyústění je v nedohlednu. Jen si stručně zopakujme, jak se věci měly a jak se propagandistická mašinérie činila, než si zástupci tzv „syrské opozice“ dali poprvé hezky demokraticky přes huby tento týden v Káhiře.

Loutka odložena

Tak jsem si neodpustil napsat pár řádků k doplnění situace okolo tzv. egyptského jara. Loni jsem napsal, že ti, kteří Mubaraka celou dobu drželi u moci, pro něj budou požadovat oprátku a málem se tak stalo. Za odpovědnost z masakrování demonstrantů byl bývalý prezident Husní Mubarak odsouzen k dvaceti pěti letům žaláře, což se v jeho věku rovná de facto doživotnímu vězení. Aby toho nebylo málo, po vynesení rozsudku se strhla mela v soudní síni i po celém Egyptě mezi těmi, kterým se trest zdál mírný a těmi, pro které byl naopak příliš tvrdý.

Sběratel zbraní

Kalašnikov AK 47, samopal Uzi, tři armádní Colty .45, Sten 9mm, Colt .357 Python, pumpovací brokovnice, spousta munice. Slušný arzenál na jednoho maníka, který odkázán na sociální podporu, pobíral 475 Eur měsíčně. Protože neměl zbrojní pas, tak asi všechny tyhle smrtonosné hračičky těžko mohl legálně nakoupit v obchodě se zbraněmi a střelivem, takže na černém trhu by musely stát více jak deset tisíc Eur. Dokonce měl maník rád jízdu v rychlých sportovních automobilech, nejspíš zřejmě kradených. Tomu odpovídal jeho hustě popsaný trestní rejstřík.

Pro srandu králíkům

Velká škoda, že se tohoto absurdního divadla nedočkal Havel, určitě by chrochtal blahem. Ačkoli Mezinárodní trestní tribunál (ICC) v Haagu vydal trestní příkaz na vydání Kaddáfího syna Saifa Al Isláma už někdy loni v létě, tak vláda rebelů ho doposud nevydala. Dokonce požádala trestní tribunál, aby znovu laskavě posečkal a měl trochu strpení, protože prý „bezpečnostní situace“ v zemi není dobrá. Vrchní zrádce Abdul Džalíl dokonce prohlásil, že zemi hrozí občanská válka.

Evropa zařadila vícerychlostní zpátečku

Tak se opět evropští lídři sešli, aby nějakým zázračným způsobem zachránili Europu. Nikoho samozřejmě nepřekvapuje, že největší starosti a obavy z rozkladu měl skřet Sarkozy, prezident Francie, prý jedné ze zemí, které táhnou Evropu k zářným zítřkům. Opak je samozřejmě pravdou, tento válečný zločinec, defraudant a lhář usiluje o jediné, o rozklad Unie. Jeho snaha byla zřetelně vidět v rychlosti, s jakou rozvrátil poklidný Kaddáfího kmenový režim v Libyii, který svými penězi usiloval o vznik silného partnera pro jednání s Evropou, USA a zeměmi BRIC.

Už se to veze

Saif Islám je údajně zajat a Mezinárodní trestní tribunál v čele s ratlíkem Moreno – Ocampou musel utřít nos.No, utřít, pokud saharský zajatec je skutečně tím, za kterého se vydává.Na fotografiích se svými vězniteli na vězně moc nevypadal, žádná pouta, žádné řetězy, dokonce i ty brejličky mu ponechali, zřejmě si myslí, že takovými sklíčky nelze přetnout žíly.Zvláštní, že ho zajala parta vzbouřenců, kteří zrovna vedou malou válku se skutečnými darebáky z Misraty, majícími na svědomí ta nejhorší zvěrstva v tragickém zániku libyjské státnosti.Uvidíme, jak se situace vyvine, zatím to vypadá na to, že „zajetím“ Kaddáfího syna si tato skupina rebelů stanovuje určitou vyjednávací pozici v rozhovorech o rozdělení moci.

Kdo bude další?

Muammar Kaddáfí už to „má definitivně za sebou“a svět je najednou po několika měsících beze zpráv z Libye na prvních stránkách. Jakoby se zničeho nic všechna ta hrůza vypařila a země se stala krásnou a demokratickou pod vedením hodného strýčka Sama a jeho evropských přicmrndávačů.

Na vlastní oči aneb je to Kaddáfí.

Všichni takzvaní frontoví a váleční zpravodajové musí blednout závistí a skřípat zuby.Oni u toho nebyli!U čeho?No u toho, když se opět psaly lichvářské dějiny prosáklé krví milionů dlužníků.Míním tím ono rozporuplné dopadení plukovníka Kaddáfího.