Tak, bezmála po patnácti měsících lze konstatovat, že ony pomyslné kleště se jen tak nezacvaknou. Ne proto, že by Ruská armáda byla slabá a nedokázala by postoupit o 25 kilometrů na západ, ale proto, že se Ukrajina rozpadá sama. Ale i po jejím rozpadu to bude nějaký čas trvat. Možná až po skončení dalšího funkčního období „znovuzvoleného“ dementa Bidena (USB) a arestování Donalda Trumpa za velezradu. Ale především, až bude rozebráno loupežnické uskupení s názvem NATO.
I když se žádný blitzkrieg od Rusů neočekával, tak přesto je podivné, že najednou ustoupili od Kyjeva a přenechali prostor (fyzický i mediální) prolhané banderovské bandě kolem komedianta Zelenského. Teď už to s jistotou mohu konstatovat, taktiku přizpůsobili na vedení Velké vlastenecké války 2.0 . A ta spočívá na několika pilířích, z nichž jeden se jmenuje týl a týlové zabezpečení. Karel Kryl sice naříká, že zástupce pro týl zašlápl formu hmyzu, kterou nenávidí každý zelinář, ale týl je to, co Rusku zajišťuje dlouhodobé vedení SVO, která v konečném důsledku povede k úplné fyzické likvidaci všech jeho nepřátel.
Dle mého se Rusové stáhli od Kyjeva poté, co se ujistili, že zločinná organizace NATO pod vedením svých ulhaných a zbabělých vůdců není schopna použít jaderné zbraně. Některé události tomu nasvědčovaly. Například opuštění Chersonu bez boje, jehož obyvatelé si většinově zvolili příklon k Ruské federaci. Jak si jinak vysvětlit, že před ztracením Chersonu ruští politici vypouštěli fráze o červených čarách, po jejichž překročení bude následovat jaderný úder, a najednou ústup, když na jiných úsecích se bojovalo a bojuje takřka o každý metr? Jedině tak, že si jsou jisti budoucím vítězstvím s konvenčními zbraněmi. Což se dnes prokazuje.
Proto zmiňuji týl. Rusové ho mají pár kilometrů za frontou. A na tom nezmění nic ani Hajmarsy, Bajraktary, Šadousi a jiné další západní vundrvafn. Ukropové ho mají pár tisíc kilometrů západněji, na Slovensku, v Polsku, Kocourkově a nově též v Německu, kam se vozí zvrakované Leopardy a Bredly k recyklaci. Díky tomu Rusové vedou SVO tak jak vedou.
Gerasimov ani Šojgu nejsou zrádcové, jsou to profíci, kteří se rozhodli vyhrát konflikt s co nejméně padlými a tomu přizpůsobili vše. Nikam nespěchají, řídí účinnou obranu a čekají. Na velkou válku, která za současné konstelace v USA a Evropě musí nevyhnutelně přijít.
Pochybovač 